Ve světě kinematografie je těžké najít herce, který by v oboru zanechal tak jasnou stopu jako Jackie Chan. Jeho jméno se již dlouho stalo synonymem pro ty nejúžasnější bojové scény a neuvěřitelné kaskadérské kousky prováděné bez použití kaskadérských dvojníků. Jackie Chan je známý svou ochotou riskovat všechno, aby na plátně vytvořil opravdovou podívanou. Ale za touto slávou se skrývají četná zranění, nekonečná bolest a síla vůle, která mu umožnila pokračovat v kariéře i přes ty nejtěžší zkoušky. Dnes vám povíme o nejriskantnějších kouscích Jackieho Chana, o tom, jak si zlomil kosti a jak díky tomu vytvořil legendu.
Kariéra Jackieho Chana začala v 70. letech, kdy hrál v malých rolích a pracoval jako kaskadér. Ale už v mládí se Chan rozhodl, že jeho cesta k kinematografii by měla být jiná než ostatní herci. Chtěl být uznáván za své kaskadérské kousky a bojové scény, které vypadaly, jako by se skutečně odehrávaly. Chan, inspirován svým idolem Brucem Leem, zašel ještě dál – opustil dvojníky a všechny kaskadérské kousky prováděl sám. V tomto přístupu bylo velké riziko: jeden neúspěšný pohyb se mu mohl stát osudným. Ale Chan byl ochoten kvůli své vizi a kariéře riskovat. V 80. letech, po úspěchu filmů Opilý mistr a Hadi ve stínu orla, se prosadil jako jedinečný herec, který nemá obdoby v provádění složitých kaskadérských kousků.
Kaskadérský kousek, který málem ukončil moji kariéru: „Armor of God“
Jedním z nejpamátnějších a zároveň traumatizujících okamžiků v kariéře Jackieho Chana bylo natáčení filmu „Armor of God“ (1986). Při natáčení jedné ze scén, kde měl Chan skočit na větev stromu, kaskadérský kousek skončil tragicky: větev se zlomila a herec spadl z výšky na skály. Utrpěl traumatické poranění mozku a část jeho lebky musela být nahrazena plátem. Incident ho málem stál život, ale i přes dlouhé rehabilitace a bolesti se Chan vrátil do práce, aby film dokončil. Chan se nedokázal smířit s porážkou a tento incident jen posílil jeho odhodlání ukazovat na plátně jen opravdové emoce a skutečné kaskadérské kousky. Následně ve filmech Jackieho Chana mohli diváci pozorovat skutečnou bolest a úsilí, což se stalo součástí jeho charakteristického stylu.
Série filmů Police Story se stala mezníkem v kariéře Jackieho Chana. Zvláště nezapomenutelný byl první film (1985), ve kterém předvedl jeden ze svých nejnebezpečnějších kousků. V jedné ze závěrečných scén Chan skočil ze střechy vysokého nákupního centra a držel pouze kovová světla zabalená do girlandy. Tento kousek byl extrémně nebezpečný – Chan nepoužil žádná bezpečnostní lana a girlanda se mohla snadno rozbít. Přeletěl několik pater a dopadl na skleněnou střechu, kterou tělem prorazil. Tento kaskadérský kousek ho málem stál ruce – Chan utrpěl popáleniny elektrickým proudem, četné řezné rány a vykloubené rameno. Ale scéna byla natočena a zůstává jedním z nejsilnějších momentů v kině, kde se herec kvůli upřímnosti obrazu dobrovolně vystavuje nebezpečí.
V Projektu A (1983) předvedl Jackie Chan další legendární kaskadérský kousek inspirovaný němým filmem a dílem Harolda Lloyda. V jedné scéně Chan visel na věžních hodinách a pak spadl o několik pater. Byl to složitý kaskadérský kousek, při kterém herec spadl téměř volným letem o dvě patra níže a přistál na plátěných baldachýnech. Natáčení této scény bylo obzvlášť náročné. Chan se o kaskadérský kousek pokusil třikrát a každý pád měl za následek vážné nárazy a modřiny. Herec se ale nevzdal a třetí záběr nakonec i přes bolest a riziko dopadl dokonale. Tato scéna je stále v paměti a samotný trik se stal vizitkou herce.
„Operace Condor“ a let v poušti
Ve filmu „Operace Condor“ (1991) se Jackie Chan rozhodl pro další riskantní trik. Musel skočit z výšky několika desítek metrů na otáčející se vrtuli a poté spadnout na nafukovací míč, který se nacházel v poušti. Scéna se navíc natáčela v obtížných podmínkách, pod spalujícím sluncem, což ještě zvýšilo nebezpečí. Při provádění tohoto triku Chan utrpěl zranění hrudníku, protože při pádu nevypočítal sílu nárazu. Posádka byla šokována, ale Chan trval na tom, aby byla scéna dokončena. Věřil, že každý trik by měl být skutečný, aby divák cítil veškeré drama a nebezpečí okamžiku.
Film „Kdo jsem?“ (1998) dal divákům další nezapomenutelný okamžik. V tomto filmu Jackie Chan předvedl scénu, kdy jeho postava klouže po nakloněné ploše mrakodrapu v Rotterdamu. Tento kaskadérský kousek byl tak nebezpečný, že ho odmítli provést i zkušení kaskadéři. Chan s touto výzvou souhlasil i přes vysokou pravděpodobnost pádu ze střechy budovy. Scéna se natáčela na jeden záběr a herec dokázal vše předvést dokonale, i když podle jeho vlastních slov byl tento kaskadérský kousek jedním z nejstrašnějších v jeho životě.
Jackie Chan nedělal jen kaskadérské kousky – dělal to s důvěrou, že skutečná bolest a úsilí učiní film upřímnějším. Vždy říkal, že jeho úkolem bylo nejen pobavit diváka, ale také předat skutečné emoce. Každý jeho trik je výsledkem tvrdého tréninku, vůle a touhy být nejlepší. Chan si opakovaně lámal kosti: od prstů po žebra a páteř. Jeho zdravotní záznam by se v podstatě mohl stát encyklopedií zranění kaskadérů. Navzdory tomu se vždy vrátil na natáčení a pokračoval ve své kariéře a inspiroval miliony diváků po celém světě.
Jackie Chan nejen že předváděl kaskadérské kousky sám, ale učil je i ostatní. Založil vlastní tým kaskadérů, kteří sdíleli jeho filmovou filozofii. Jeho skupina zahrnovala ty nejodvážnější a nejtrénovanější lidi a Chan vždy osobně dohlížel na všechny kaskadérské kousky, které předváděli jeho kolegové. Dnes je Jackie Chan symbolem nebojácnosti a obětavosti. Jeho kaskadérské kousky a schopnost zotavit se ze zranění se staly legendárními a jeho příklad inspiruje mladou generaci herců a kaskadérů k dobývání nových výšin.
Legenda vytvořená za cenu mnoha zranění
Příběh Jackieho Chana není jen příběhem úspěchu, ale také příběhem odvahy, boje a oběti pro umění. Jeho ochota riskovat své zdraví kvůli podívané z něj udělala legendu a jeho kaskadérské kousky se staly součástí světové filmové historie. Pro Jackieho Chana není kino jen zábava, je to příležitost podělit se s diváky o skutečné emoce, které nelze předstírat.
Navzdory četným zraněním, bolestem a rizikům se Chan nikdy nevzdal své filozofie. Vytvořil image muže, který jde až do konce, stůj co stůj, a díky tomu si získal lásku milionů fanoušků. Dnes Jackie Chan pokračuje ve filmech, i když s menší fyzickou aktivitou, ale jeho odkaz žije dál v každém filmu, kde kdy riskoval svůj život kvůli pravdě a upřímnosti v záběru. Jackie Chan, který si zlomil mnoho kostí a mnohokrát zažil bolest, vytvořil nejen kariéru, ale skutečnou legendu, která je obdivována a mluví se o ní po mnoho let.
